Filmová recenzia: Dva dni, jedna noc, Deux jours, une nuit, 2014, réžia: Jean-Pierre Dardenn & Luc Dardenn

Print Friendly

Titul, krajina, rok:  Dva dni, jedna noc [Deux jours, une nuit], Belgicko, Francúzsko,Taliansko, 2014
Scenár a réžia: Jean-Pierre Dardenn & Luc Dardenn 
Kamera: Alain Marcoen
Strih: Marie-Hélène Dozo
Hrajú: Marion Cotillard, Fabrizio Rongione, Catherine Salée, Olivier Gourmet,Pilip Groyne, Simon Caudry  

Distribúcia: Film Europe

2 Jours 1 Nuit : Critique du film | LeMagduCine

MOVIE   REVIEW

Príbehom filmu bratov Dardennovcov, ktorí sa môžu pochváliť priazňou nominácií a víťazstiev z MFF v Cannes a ďalších festivalov – je citlivo a psychologicky poňatá štúdia charakteru ústrednej hrdinky Sandry (Marrion Cotillard), ktorá je postavená do životnej dilemy. Sympatická matka živiteľka vo valónskom Seraingu sa túži po práceneschopnosti vrátiť do práce vo fabrike, ktorá vyrába solárne panely. Majiteľ fabriky však v snahe čeliť čínskej konkurencii dal otázku celému pracovnému kolektívu – alebo soladarita a tisícka z ročných prémií, alebo vyhadzov sympatickej protagonistky. Sandra plačky premáha sama seba a rad radom počas víkendu oslovuje všetkých členov kolektívu s tým, aby ovplyvnila nové hlasovanie o jej zotrvaní vo fabrike, nakoľko to minulé bolo veľmi subjektívne. Hra na pravdu a podstatu vzťahov, minimalistická, emočne akčná a pritom charakterovo famózne presná.

Marion Cotillardová je ako Sandra jednoducho skvelá a režijná dikcia v duchu Stanislavského konceptu je presná: z psychotika a sebavraha (dávky Xanaxu), až  prerod do ikonického mementa. Nepatetická a skvele rozohraná snímka.  Výrazný sexapeal a civilný introvertný artizmus. Herecký výkon Marion Cotillard jej vyniesol hereckú nomináciu na Oskara, podľa nás zaslúžene. Aktuálna príjemná artová snímka o živej európskej súčasnosti.

Deux jours, une nuit” (2014), Jean-Pierre Dardenne, Luc Dardenne – Pantalla  de Sombras

Nezvyčajný európsky sociálny thriller par excelence vďaka presnému scenáru, poučenej réžii Dardennovcov, a  hercky skvelej Marion Cotillard.

CINEPUR: EXITENCE VS: EXISTENČNÍ DUSTOJNOST BYTÍ   V súvislosti s filmom Cinepur uviedol: (…) nejde o „schopnost jedince čelit překážkám“, ale tato snímka demaskuje falešnou a zničující povahu překážek“. Kdyby podstatou katarze bylo, že nadiktovanou hru je třeba dohrát a vyhrát, jednalo by se skutečně o snímek zaměňující sympatie s dělnickou třídou.

„Hra, do níž Sandru slabošsky uvrhne šéf továrny, je nastavená tak, že v ní sice lze vyhrát hlavní cenu (pracovní místo), ale nelze si zároveň uchovat důstojnost.  Například  volba člověk versus prémie odsuzuje Sandru do „předmětu, který musí ostatním pragmaticky zdůvodnit, proč má větší hodnotu než 1000 eur“ =  schopnost udržet si práci (splácet hypotéku), a taky směsicí „alibismu a rezignace lidí, kteří žijí v neustálém napětí“!  (…) Dardennovi tak nenásilně odkazují k likvidaci soukromí, proměně individua v komoditu a pochopitelně i k praktickým implikacím takového procesu – ztrátě sebedůvěry, naděje a chuti k životu. Lidská důstojnost tkví v možnosti odmítnout pravidla, která pro nás nastavují jiní, vystoupit z mechanického koloběhu událostí, v němž je všechno až příliš přehledně definované a vymezené pragmatismem druhého (systému). Nejzásadnější boj nesvádí Sandra  s časem, s kolegy, ani s předákem, ale se strachem, který je jí vštěpován. Prohra ještě nikdy neměla tak sociálně i  osobní triumfální nádech.

Evaluácia – koncept: 90%  réžia:  85%,  herectvo v hlavnej roli:  100 %
You can leave a response, or trackback from your own site.

Leave a Reply

Powered by WordPress | Designed by: video games | Thanks to Wachdienst, Trucks and SUV