EURÓPSKE OCENENIA: 4 zo 7 nominácií pre film LÁSKA

Print Friendly

(

 

 

 

 

 

 o

 

 

 

 

 

 

 

 

 

….    EXPERTNĚ    PELEMELE ▬◙  Aňa Geislerová má v plánu moderovat Ceny české filmové kritiky  8. prosince 2012   PRAHA – Do třetího ročníku vstoupí 26. ledna příštího roku Ceny české filmové kritiky.  Průvodkyní večera s vyhlášením vítězů v pražském Divadle Archa bude herečka Aňa Geislerová. Na setkání v Praze to oznámil přípravný výbor této akce.

 

◙  Se sedmi nominacemi vstupoval do finále Evropských filmových cen vítězný film Láska, favorizovaný francouzsko-německo-rakouský snímek režiséra Michaela Hanekeho líčící stáří a umírání v intimitě dlouholetého manželství.

Jedinou nominaci naproti tomu mělo Česko – díky animovanému filmu Alois Nebel, který svou kategorii také vyhrál.

Přehled výsledků

Film roku
Láska

Režie
Michael Haneke, Láska

Herečka
Emmanuelle Riva, Láska

Herec
Jean-Louis Trintignant, Láska

Scénář
Tobias Lindholm, Thomas Vinterberg, Hon

Kamera
Sean Bobbitt, Stud

Hudba
Alberto Iglesias, Jeden musí z kola ven

Střih
Joe Walker, Stud

Animovaný film
Alois Nebel, ČR

Cena za přínos
Helen Mirrenová, Bernardo Bertolucci

 

▬    Zjevně zaskočený debutující režisér Tomáš Luňák na pódiu jen třikrát zopakoval – Děkuji moc, díky, díky. Po nedávné ceně za dokument pro Helenu Třeštíkovou je to druhý triumf naší kinematografie na evropských Oscarech, zbývá ještě dobýt království hraných filmů.Tu cenu mi hned zase vzali, říká režisér Nebela V něm panovaly podle pětadvacetileté tradice snímky úspěšné ve festivalových soutěžích. Rakušan Haneke si odnesl i cenu za režii a pronesl děkovnou řeč v rodné němčině s dovětkem, že je nutné zachovat si národní identitu.

▬    Za Lásku bodoval i Jean-Louis Trintignant, který zase děkoval francouzsky v předtočeném vzkazu. A jeho filmová partnerka, herečka Emmanuelle Riva, za svou vítěznou trofej rovněž poděkovala jen zprostředkovaně, omluvila se kvůli chřipce. Cenu za scénář získal dánský Hon, trofej za kameru a střih britský Stud a nejlepší hudbu napsal Alberto Inglesias k filmu Jeden musí z kola ven, Objevem roku se stal nizozemský Kauboj, dokumentem snímek Zimní nomád.Jak vznikal Alois Nebel Největší ovace večera, jejž hostila maltská Valetta, sklidila herečka Helen Mirrenová, která si stejně jako z karlovarského festivalu odnesla cenu za přínos kinematografii. „Když jsem pracovala jako číšnice a jednou pršelo, zašla jsem do blízkého kina, kde promítali jen porno nebo umění,“ vyprávěla. Naštěstí se trefila do druhé varianty a pod vlivem zážitku se rozhodla pro herectví.

Zdroj: http://kultura.idnes.cz/evropske-filmove-ceny-alois-nebel-dl8-/filmvideo.aspx?c=A121201_205902_filmvideo_vha

Text redigoval: Gabriel Gröber

◙   KOĽKO  STOJÍ  VIDEOKLIP  ?

LN   Renč za padesát tisíc –  Jan a Zdeněk Svěrákovi úplně zdarma…  

[Rozdíl mezi částkou odhadovanou experty a tou reálnou, jsou i stovky tisíc???]  Kandidáti se vejít do zákonného limitu 40 miliónů korun.   Podle zdrojů z reklamního prostředí by se Renčův honorář za klip v komerční oblasti pohyboval v řádu statisíců. Pomineme-li náklady na režiséra, patří i samotný spot k těm nejdražším. „Reálná cena pro komerčního klienta by se pohybovala od jednoho a půl milionu korun výš,“ řekl serveru Lidovky.cz Eda Kauba ze společnosti Havas. „Cena Zemanova klipu je reálně výrazně vyšší, než u ostatních kandidátů. Je natočen v několika externích a interních lokacích, jsou zde angažováni i herci – statisté, je zde vidět i dobrá a nákladná technika a postprodukce. To vše zvyšuje výslednou cenu.“ uvedl Kauba. Zemanův volební tým přitom uvádí částku třetinovou a to včetně Renčova honoráře. „Výdaje na produkci spotu byly ve výši 550 000 Kč a panu Renčovi bylo zaplaceno 50 000 Kč.“ uvedla pro Lidovky.cz Kateřina Bimková.

Svěráci se nabídli sami. A zdarma „Volební klip Karla Schwarzenberga je udělán také velice profesionálně,“ řekl Kauba. „Natočen byl v jedné interní lokaci, což výrazně snižuje náklady. Jeho reálná komerční cena by byla něco mezi 100 000 a 500 000 Kč, neberu-li v úvahu, že Zdeněk Svěrák si může říct za učinkování v reklamě přes jeden milion a Jan za režii několik set tisíc. Shrnul expert. „Spot se Zdeňkem Svěrákem stál celkem 99 tisíc včetně DPH. Jedná se jen o náklady na techniku a pronájem prostoru. Otec a syn Svěrákovi se nabídli k natočení klipu sami, jako podporovatelé.“ uvedl pro Lidovky.cz Marek Pražák, Schwarzenbergův mluvčí.  Povinnost zveřejnit reálnou cenu je  absurdní. –  (okolo 250 000 – 300 000 Kč. )

◙  ◙   ◙    …   Kontext filmovej prehliadky Viennale 2012 v systéme medzinárodných festivalov

▬Autor textu Gabriel Gröber

Filmová prehliadka Viennale 2012 je v súčasnosti najdôležitejšou a najrozsiahlejšou prehliadkou art-house cinema s prvkami filmového festivalového íventu v Rakúsku, ktorá sa snaží podať orientačný obraz o stave filmového umenia v svetovom a medzinárodnom kontexte.

Viennale 2012 má v mnohom veľké špecifiká, ktoré prehliadku výrazne odlišujú od obdobných filmových íventov. Tohoročný festival ponúka divákom spolu 303 filmových diel hraného aj dokumentárneho charakteru, pričom väčšinu produkcie tvorili diela s copyrightom 2012. Akcie sa uskutočňovali v piatich kinosálach  (Gartenbaukino,  Künstlerhaus, Urania, Stadtkino, Metro) s celkovou kapacitou 1 584 miest, pričom pre kultúrny program bolo k dispozícii nové festivalové centrum (Viennale Festivalzentrum).

Podľa zistení tlačového hovorcu  je Viennale 2012 realizované s rozpočtom 2,8 mil. eur. Jednotlivé zložky rozpočtu vypĺňa mestský viedenský fond (45%), rakúsky štátny kinematografický fond (5%), a sponzorské aktivity spojené s predajom festivalových vstupeniek (50%). Generálnym a festivalovým sponzorom Viennale sú Erste (banková skupina) a telekomunikačná spoločnosť A1.

Najdôležitejšími charakteristikami festivalu MFF Viennale sú:

      • veľký rozsah prezentovaných filmových diel a skutočne svetový kvalitatívny rozptyl komunikácie: 13 programových dní v piatich klasických kamenných kinách s piatimi až šiestimi celovečernými projekciami každý deň (nie multiplexy);

        kvalitná spätná väzba publika na základe mnohých diskusií s tvorcami svetového európskeho art-house formátu (20 – 30 % osobne prítomných tvorcov);

     • medzinárodný charakter komunikácie: „úradným jazykom“ je angličtina, v ktorej prebieha 80 – 90 % diskusií s tvorcami – až na špecifické výnimky, filmy nie sú titulkované do nemčiny, ale do angličtiny;

        širokospektrálny a masový charakter mediálneho mixu v  komunikačných kampaniach pôsobenia: nakoľko má Viedeň dlhodobú  široko spektrálnu kultúrnu tradíciu, väčšinu publika tvoria milovníci klubového filmu, predovšetkým rôzni intelektuáli, a fanúšikovia všetkých generácií. Napriek značnej výške vstupného (9 Eur na filmové predstavenie) sú diela najžiadanejších tvorcov prezentované pred úplne vypredanými sálami, a v jedinou atmosférou (viedenské obecenstvo je na komunikáciu diel adekvátne pripravené, a vie ich dobrý a originálny výkon aj oceniť);

       prezentácia kvalitnej svetovej dramaturgie najlepších diel zo svetovej festivalovej scény v kombinácii s monitoringpm nádejných talentov, a s retrospektívami tvorcov filmovej histó

Najdôležitejšie organizačné špecifiká prehliadky zo sponzorskej perspektívy

Filmy na Viennale  sú premietané v klasických kinách v centre mesta – pre poučeného a špecifického náročného diváka, ktorý je radikálne iný, než bežný konzument block-busterovej kultúry. V súčasnosti sú aktualizované niektoré prvky manažmentu podujatia, ktorý má prehliadku posunúť na úroveň festivalu (napríklad nové festivalové centrum s hodnotným kultúrnym programom a diskusiami, alebo festivalová doprava celebrít automobilmi sponzorskej spoločnosti). 

Táto manažérska stratégia čerpá nielen z financovania akcie klasickými verejnoprávnymi podpornými fondmi na profesijnej, komunitnej a regionálnej úrovni – ale aj taktikou prostredníctvom obchodnej cross-komunikácie, napríklad  na základe sponzorstva a partnerskej komunikácie. V PR aktivitách ide predovšetkým o komunikáciu sponzorovaného imidžu prostredníctvom propagácie značky – s úsilím o rozširovanie znalosti o obchodnom mene firmy, prípadne o spojenie firemného loga mena a jeho obchodného poslania;  napojenie na všeobecne prospešnú verejnoprávnu komunikáciu, s predpokladom zvyšovania vlastného firemného renomé, spojením s komunikáciou v rakúskom, európskom a svetovom spoločenskom kontexte.

Druhy sponzorstva festivalu možno kategorizovať  na všeobecné sponzorstvo (11 značiek), a sponzorstvo produktov a reštauračných služieb (36 značiek). Celkovo možno posúdiť uplatnenie sponzorstva ako všeobecne prístupný taktický trendový fenomén, pričom pôsobenie propagácie a reklamy má tendencie k vytváraniu kampaňových efektov v súčinnosti veľkého (synergického) komunikačného rozsahu v obmedzenom časovom úseku. Marketingovo sa javí  celkové pôsobenie sponzorov korektné a vecné (A1, Erste Hilton, Vienna DC, Wien Energie, Air France, Averna, Corona Extra, Kodak, Lancia, Manner).

Napriek niektorým zásadnejším marketingovým a koncepčným výhradám sa prehliadka Viennale 2012 významným a dôstojným spôsobom podieľa na šírení pozitívoch umeleckých vízií – humanistického posolstva, umeleckej komunikácie –  i klasických európskych hodnôt (prítomnosť špičkových  filmových diel a filmárov z celého sveta). Žiaľ v aktuálnej dobe bez účasti filmových umelcov a ich diel z teritória bývalej strednej a východnej Európy. Ako bolo zistené spätnou väzbou , dlhoročným umeleckým trendom je rumunská nová vlna – a množstvo iných výrazných osobností, ktoré udávajú tón tejto ekonomicky a spoločensky významnej súčasti nášho života (Cristian Mungiu, Bence Fligauf a mnohí ďalší autori, ktorých oceňujú na významných filmových festivaloch kategórie „A“ – MFF Cannes, alebo MFF Berlín).

 

◙ ◙  ◙

REKLAMA    ▬    Za prvých 9 mesiacov  roka  2012 minuli zadávatelia na reklamu takmer 639 mil. eur. Vyplýva to z monitoringu reklamných výdavkov Media Intelligence spoločnosti TNS Slovakia.

Zatiaľ najsilnejším   mesiacom bol apríl, hneď za ním nasleduje september. Ako znázorňuje graf nižšie, v porovnaní s rokom 2011 vzrástli výdavky do reklamy za prvých 9 mesiacov tohto roka o viac ako 10%. Najrýchlejšie rástli výdavky do reklamy v tv (17 %) a v kinách (13,7%). Celkovo bolo vo všetkých slovenských televíziách za prvých deväť mesiacov tohto roku odvysielaných až 136 dní (3 273 hodín) reklamy. Pokles reklamných investícií zaznamenali printové médiá – ako noviny (-0,3%) tak aj časopisy (-3,4%).


Mediatyp
1-9 2012 adspend in €
1-9 2012 share
% change 1-9 2012 vs 1-9 2011
tv
402 223 665 €
63,0%
17,0%

Časopisy
64 865 781 €
10,2%
-3,4%
Rádio
57 222 324 €
9,0%
5,9%
Outdoor
56 552 197 €
8,9%
1,0%
Noviny
55 295 251 €
8,7%
-0,3%
Kiná
2 625 313 €
0,4%
13,7%
Total Adspends
638 784 531 €
100,0%
10,4%
10 najväčších zadávateľov minulo na reklamu 22% celkových výdavkov do reklamy. Najväčším zadávateľom reklamy je Slovak Telekom, ktorý medziročne zvýšil výdavky do reklamy o 25%. Lidl, ktorý sa v rebríčku TOP 10 zadávateľov umiestnil na 6. mieste, zaznamenal najväčší medziročný nárast reklamných investícií (39%). Do Top 10-ky sa dostali všetci 3 mobilní operátori, najväčší hráči FMCG segmentu, jedna automobilka a jedna banka. Spoločnosť Procter&Gamble, ako jedna z veľkých hráčov v segmente rýchlo obrátkového tovaru, sa medzi TOP 10 zadávateľov nedostala (12.miesto).
Poradie
Zadávateľ
total adspend 1-9 2012
% change   -9 2012 vs 1-9 2011
1
Slovak Telekom
30 283 108 €
24,8%

2
Orange
21 322 922 €
-5,1%

3
Unilever
16 062 083 €
15,1%

4
Henkel
13 986 696 €
-13,7%

5
Telefónica
12 281 294 €
26,1%

6
Lidl
10 035 917 €
39,1%

7
Nestle
9 648 931 €
36,7%

8
L’Oreal
9 387 303 €
-1,8%

9
Škoda
9 334 599 €
26,4%

10
Slovenská sporiteľňa
8 772 180 €
3,2%

 

 

◙   ◙ ◙      ▬▬     CZ    Evropský program MEDIA podporuje české distributory, filmaře a festivaly rovných deset let, celkem jim rozdělil 340 mil. Kč. V létě letošního roku uplyne deset let od vstupu České republiky do MEDIA – programu Evropské unie na podporu audiovizuálního průmyslu. Pro český film představuje účast v programu MEDIA nejen finanční přínos, ale také lepší přístup na evropský trh, budování kontaktů i zahraniční spolupráce. Za dobu členství v programu MEDIA získala Česká republika celkem 340 mil. Kč.

Distribuce evropských filmů v ČR   Největší část 33 % získané podpory (celkem 119 mil. Kč) připadá na distribuci evropských filmů v České republice, kdy distributor může získat finance na propagaci snímku nebo otitulkování kopie. Naprostá většina evropských artových filmů je do českých kin uváděna s podporou MEDIA – za všechny můžeme například jmenovat snímky Železná lady (r. Phillida Lloyd), Turínský kůň (r. Béla Tarr), Další rok (r. Mike Leigh) nebo Pina 3D (r. Vim Wenders).  Dosud bylo s podporou MEDIA uvedeno na 143 snímků, nejnavštěvovanějším z nich byla Edith Piaf se 155 000 diváků.

 

Filmoví producenti  Velký díl koláče evropské podpory (22 %) získávají rovněž filmoví producenti.  Program MEDIA přispěl na vývoj celkem 84 českých filmů částkou 79 000 000 Kč. Do kin bylo uvedeno již 33 těchto snímků – naposledy dokument Soukromý vesmír (r. Helena Třeštíková), hrané filmy Modrý tygr (r. Petr Oukropec) a Čtyři slunce (r. Bohdan Sláma) – vše v produkci společnosti Negativ a animovaný snímek Kozí příběh se sýrem (r. Jan Tománek) v produkci AAA studia. „Podpora, kterou jsem od programu MEDIA v roce 2008 získala pro svůj projekt Soukromý vesmír, byla zcela zásadní a velmi mi pomohla se získáním dalších partnerů pro dokončení filmu. Podpora MEDIA pro mě znamená potvrzení, že můj projekt může zaujmout diváky i mimo Českou republiku a že má smysl“, říká Helena Třeštíková, režisérka a producentka. Kromě podpory na Soukromý vesmír získala Helena Třeštíková od programu MEDIA podporu na vývoj filmu René a pro soubor nově připravovaných časosběrných dokumentů Sestřičky, Bára a Anna. Snímek Soukromý vesmír byl evropskými experty hodnocen v roce 2009 jako nejlepší a Helena Třeštíková za něj získala na festivalu v Cannes cenu MEDIA European Talent.

Festivaly a propagace  Kromě podpory nových filmů a distribuce MEDIA v České republice podporuje řadu filmových festivalů nejrůznějšího zaměření – festival dokumentů o lidských právech Jeden svět, festival animovaného filmu Anifest v Teplicích, Mezinárodní festival filmů pro děti a mládež Zlín, Letní filmovou školu v Uherském Hradišti, studentský Fresh Film Fest MFDF Jihlava.  Na podporu těchto akcí pořádaných v České republice program MEDIA doposud rozdělil celkem téměř 48 mil. Kč. S dlouhodobou podporou MEDIA se u nás koná na festivalu Jeden svět i trh námětů dokumentárních filmů East European Forum (EEF). Za dobu své existence se EEF stalo prestižní akcí, která již přivítala více než 600 východoevropských tvůrců a producentů, téměř 100 televizních producentů a desítky mezinárodních distributorů, nákupčích i festivalových dramaturgů, a stala se tak největším setkáním tohoto druhu ve střední a východní Evropě.

 Vzdělávání filmových profesionálů  Kromě přímé finanční pomoci MEDIA podporuje i další vzdělávání filmových profesionálů. Vzdělávacími programy MEDIA Training prošlo již na 500 českých filmařů, převážně producentů. Několik kvalitních vzdělávacích kurzů vzniklo i u nás a mezi srovnatelnými zeměmi se řadíme ke špičce. Od roku 2002 MEDIA podpořila vzdělávací projekty v České republice částkou téměř 65 mil. Kč. Tradičně je to IDF se svým programem pro dokumentaristy ze střední a východní Evropy Ex Oriente, FAMU, která již třetím rokem organizuje program MIDPOINT zaměřený na dramaturgii studentských a absolventských scénářů a nově vzniklý projekt DOK.Incubator určený pro dokumentární projekty ve stádiu střihu.

Podpora kin  Program MEDIA podporuje kina, která ve svém programu uvádějí evropské filmy a jsou sdružená v síti Europa Cinemas. Díky těmto kinům a jejich programu mají diváci alternativu k většinové produkci – to je důležité především v menších městech, kde není tolik možností výběru. V České republice patří do sítě celkem 28 kin v 18 městech – např. Brno, Karlovy Vary, Nový Bor, Kyjov nebo Olomouc.  

„V programu MEDIA je nyní 32 evropských zemí. Konkurence je proto obrovská, ale myslím si, že český filmový průmysl dokázal potřebu využít úměrně své velikosti. Naše úspěšnost v programu MEDIA Development se dlouhodobě pohybuje nad evropským průměrem, v oblasti podpory festivalů nebo vzdělávání jsme mezi srovnatelnými zeměmi na špičce“, říká Daniela Staníková, ředitelka kanceláře MEDIA Desk.  „Nesmíme zapomínat na to, že program MEDIA je sice určen profesionálům, ale jeho hlavním smyslem je především služba divákům.  Díky tomu všemu mají filmoví diváci k dispozici různorodou nabídku filmů a mohou v kinech nebo na festivalech vidět i díla, která by se do běžné distribuce těžko dostávala.“, dodává.  

 Výsledky České republiky v roce 2011  V roce 2011 získal český filmový průmysl z programu MEDIA částku 56,5 miliónů korun – dosud nejvyšší částku za dobu našeho členství.

 Největší podporu – více než 14 mil. Kč, získali organizátoři vzdělávacích programů. Dalšími významnými příjemci podpory jsou čeští distributoři. Ti získali na distribuci evropských zahraničních filmů přes 10 mil. Kč. Nejvyšší částku – 3 mil. Kč – využila společnost Film Europe na podporu distribuce belgického filmu Sammyho dobrodružství ve 3D. Producenti získali na přípravu a vývoj deseti nových projektů téměř 9 mil. Kč. Mezi podpořenými projekty bylo šest dokumentů, tři z nich vznikají v dílně významné české dokumentaristky Heleny Třeštíkové, která získala podporu 1 870 000 Kč na soubor projektů. Díky podpoře MEDIA se pracuje na novém projektu Jana Švankmajera Hmyz na motivy divadelní hry bratří Čapků Ze života hmyzu. Program MEDIA umožní také vznik nového hraného filmu Václava Marhoula Nabarvené ptáče, který vzniká podle stejnojmenného románu Jerzy Kosinskeho.Na filmové festivaly putovalo 8, 5 mil. Kč. Další financování ve výši přes 14 mil. Kč získaly projekty zaměřené na propagaci a nové technologie. 

MEDIA po roce 2013 V roce 2013 současná generace programu MEDIA – MEDIA 2007 – skončí. Od roku 2014 Evropská komise navrhuje nový program na podporu kultury – Creative Europe. Program má plánovaný rozpočet ve výši 1,8 miliardy EUR a měl by zastřešit dosud samostatně fungující programy MEDIA, MEDIA Mundus a Culture.

Pro program MEDIA bude v rozpočtu Creative Europe vyčleněno více než 900 milionů EUR.  Stávající systém podpory bude zachován, ale větší pozornost se bude věnovat práci s divákem a rozvoji filmové gramotnosti. Komise rovněž navrhuje přidělit více než 210 milionů EUR na nový nástroj finančních záruk, který by umožnil malým společnostem přístup až k jedné miliardě EUR ve formě bankovních úvěrů. Navrhovaný rozpočet programu Creative Europe ve výši 1,8 miliardy EUR představuje ve srovnání se současnými výdaji nárůst o 37 %. V období 2007–2013 měl program MEDIA rozpočet 755 milionů EUR a dalších 15 milionů EUR bylo k dispozici pro program MEDIA Mundus, který podporuje mezinárodní spolupráci v audiovizuálním odvětví. O návrhu programu Creative Europe nyní jednají Rada a Evropský parlament, jež rozhodnou o konečné podobě rozpočtového rámce na období 2014–2020. Daniela Staníková, ředitelka MEDIA Desk ČR, Gabriela Zajícová, tiskový servis, gabrielazajicova@seznam.cz). 

◙   KREATÍVNA EURÓPA

Koncom novembra schválila Európska komisia novú generáciu podporných programov MEDIA a Kultúra pod spoločnou hlavičkou Kreatívna Európa (Creative Europe), na roky 2014-2020. Ide n najväčší svetový podporný program – navrhovaný rozpočet je 1,8 miliardy EUR, z toho pre program MEDIA sa počíta s 900 miliónmi. Cieľom programu Kreatívna Európa je zvýšiť rast a pracovné miesta v sektore kultúry a kreatívnych priemyslov, podporiť umelecké aktivity, profesionálov, spoločnosti a organizácie v kultúre, a tým im pomôcť osloviť nové publikum v Európe i mimo nej a zlepšiť ich zručnosti v digitálnom veku. Kultúrny a kreatívny priemysel pritom už v súčasnosti tvorí 4,5 % z hrubého produktu celej Európskej únie a poskytuje viac než 8,5 milióna pracovných miest pre vysokokvalifikovaných pracovníkov. Ide o mimoriadne perspektívne odvetvie – v období rokov 2000-2007 rástol počet pracovných príležitostí v priemere o 3,7 % ročne.
Program Kreatívna Európa bude mať dva operujúce podporné programy MEDIA a Kultúra, súčasťou programu bude i doteraz samostatne existujúci program MEDIA Mundus. V programe MEDIA ráta návrh s určitými modifikáciami pri zachovaní základného rozdelenia podporných schém v oblastiach tréningu, vývoja, distribúcie a propagácie (siete kín, festivaly, prístup na trh atď)..  Od spojenia programov pod jednu strechu si Európska komisia sľubuje vyšší synergický efekt : audiovizuálny priemysel, priemysel videohier, dramatické umenie, výtvarné umenie, vydavateľský sektor, hudba a ďalšie oblasti kultúrneho priemyslu čelia v súčasnej dobe rovnakým problémom a výzvam : fragmentarizácia trhu, vyplývajúca z jazykovej a kultúrnej diverzity, globalizácia a digitalizácia. Dôležitou súčasťou programu Kreatívna Európa bude aj podporný mechanizmus, ktorý má za cieľ znížiť nedostupnosť zdrojov z bankových a finančných inštitúcií.  Celý návrh je v súčasnosti predmetom ďalšieho schvaľovacieho procesu v Európskom parlamente a Rade.

▬ FOTOSKA, text _redigoval Gabriel Gröber

 

 

 

 

 

 

You can leave a response, or trackback from your own site.

Leave a Reply

Powered by WordPress | Designed by: video games | Thanks to Wachdienst, Trucks and SUV